Přestaňte zahřívat svůj přístroj (a začněte zahřívat senzory)
Při výrobě biosenzorů je teplota naprosto klíčová. Ale problém spočívá v tom, že u většiny pokročilých zařízení není dostatečné pouze dosáhnout správné teploty substrátu. Je potřeba zabránit úniku tepla do ostatních částí zařízení.
Pokud použijete běžný zdroj tepla, tento vyzařuje energii do všech směrů. Výsledkem je, že karoserie zařízení se stane jakýmsi obrovským radiátorem. Máte tedy „horké stěny“, které mohou spálit ruku operátora – nebo dokonce poškodit citlivé části uvnitř zařízení.
Je to chaos.
Lepší způsob odvodu tepla
Tento problém jsme vyřešili použitím směrových infračervených lamp.
Představte si to jako rozdíl mezi žárovkou a baterkou. Místo toho, aby tyto lampy vyzařovaly teplo do 360 stupňů kolem, využívají reflektory k posílení energie v jednom konkrétním směru. Tímto způsobem můžete teplé vzduchové proudy zaměřit přímo na desku s povrchem, zatímco okolní vzduch a karoserie zůstanou nedotčeny.
Kromě toho nemusí chladicí ventilátory pracovat tak intenzivně. Jelikož karoserie neabsorbuje veškerou tu zbytečnou energii, celý systém zůstává mnohem chladnější.
Nastavení zařízení
Při zapojení těchto lamp do vaší sestavy chcete, aby byly co nejblíže cíli – ale ne tak blízko, aby se faktyčně dotýkaly.
Používáme emitory s vysokou hustotou, protože rychle dosahují potřebné teploty. To znamená, že nemusíte celý den pracovat při vysokých teplotách, což zabraňuje předčasnému opotřebení vláken lamp.
Nevýhody
To však není nějaké magické řešení. Protože je teplota tak koncentrovaná, vzniká velmi intenzivní zóna. Pokud je substrát i jen trochu mimo střed, budou na biosenzoru vznikat „horké body“.
Musíte být velmi pečliví při nastavování polohy zařízení. Mluvíme o preciznosti na úrovni mikronů. Pokud dojde k posunu v zarovnání, ta koncentrovaná teplota může poškodit tenké vrstvy povrchu dřív, než si vůbec všimnete nějakého problému.